Problematika srážení jiné peněžité pohledávky

Program mezd zahrnuje přeplatek z RZD (MP 601) automaticky do příjmu pro výpočet exekuce (MP 718). Tím pádem se přeplatek zálohy na dani (bez daňového bonusu) započítá do existujících srážek výkonu rozhodnutí (exekuce, výživné). Z pohledu platné legislativy je tento způsob srážení správně.

Objevují se výklady, že může soudní exekutor vydat exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek zálohy daně z ročního zúčtování daně. Níže vysvětlím, jak by měl zaměstnavatel postupovat.

Dle ustanovení § 277 OSŘ se srážky provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Problém spočívá v tom, že není dostatečně na legislativní úrovni vyřešeno, zda v případě ročního zúčtování jde o mzdu povinného nebo jinou peněžitou pohledávku. U přeplatku na dani jde obsahově o prostředky, které by vstoupily do výpočtu, jestliže by nebylo vyšších záloh. Podle § 38ch odst. 5 ZDP platí, že se přeplatek vrací při zúčtování mzdy. Vrácený přeplatek se tak jeví jako mzda, tj. peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Toto tvrzení vyplývá i z judikátu Vrchního soudu v Praze, sp. značka 1 VSPH 241/2013 ze dne 18. 3. 2013, kde se uvádí, že přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh je považován za jiný příjem povinného, a je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtování nakládat jako se mzdou. Přeplatek vzniklý ročním zúčtováním záloh vyplácený zaměstnavatelem se tudíž považuje za součást čisté mzdy, a proto by měl spadat pod provedení exekuce na mzdu, nikoliv pod exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky. Té v minulosti podléhal jen daňový bonus (roční i měsíční), který je však od 24. 4. 2020 jakoukoliv exekucí nepostižitelný, a je proto nezbytné ho odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování.

Jak je výše uvedeno, někteří soudní exekutoři se nadále mylně domnívají, že přeplatek z ročního zúčtování může být postižen jako jiná peněžitá pohledávka. K danému problému se již dříve vyjádřila Komora soudních exekutorů ČR s tím, že nelze tentýž majetek postihnout dvěma způsoby současně, tedy exekucí na mzdu a exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky. Je však otázkou, jak se má zachovat zaměstnavatel, pokud obdrží exekuční příkaz na jinou peněžitou pohledávku na přeplatek z ročního zúčtování daně, když současně u dlužníka eviduje exekuci na mzdu?

Právní úprava daný problém neřeší a je tudíž na zaměstnavateli, jak se rozhodne. Pokud se však opřeme o § 277 OSŘ a výše citovaný judikát, pak i nadále je nutné přeplatek z ročního zúčtování daně s výjimkou daňového bonusu považovat za součást čisté mzdy, která podléhá jen exekuci na mzdu.

Popis nastavení srážky přikázáním jiné peněžité pohledávky v programu mezd :

Pokud zaměstnavatel přistoupí k variantě sražení přikázáním jiné peněžité pohledávky tj. celé částky přeplatku zálohy na dani (bez daňového bonusu) měl by provést toto nastavení.

a) Nastavení typu srážky - náhled příloha a.png:
V typu srážky 0502 - Jiná peněžitá pohledávka změňte vlastnost způsobu sražení na „Srazit až do výše výplaty“.

b) Nastavení srážky v kartě zaměstnance - náhled příloha b.png:
Zadejte v nastavení srážek typ srážky 0502 - Jiná peněžitá pohledávka na částku celé výše přeplatku na dani (bez daňového bonusu) – pole částka měsíční a celková ve stejné výši.

c) Nastavení ve mzdě zaměstnance - náhled příloha c.png:
Do mzdy zaměstnance ve mzdové sekci „Čistá mzda“ zadejte MP 717 Úprava příjmu pro výpočet exekuce částkou přeplatku na dani minusem. Zajistíte tím to, že sražený přeplatek da dani bez daň.bonusu nebude součásti příjmu pro výpočet exekucí.

d) Výpočet srážky ve mzdě - náhled příloha d.png:
Proveďte výpočet mzdy, případně obnovení srážky u již vytvořené mzdy. Následně dojde ke sražení celkové částky příplatku na dani bez daň.bonusu.

S pozdravem D.Dworok.